Dašické fotbalové začátky

Bylo po první světové válce a život přinášel mnoho změn. A nebylo tomu jinak ani v Dašicích. Mládež začala i s věcí docela novou - začala hrát fotbal. To se sešli v cukrovaru Josef Neruda, Josef Ježek, J. Holický a Antonín Macas. Slovo dalo slovo, Macas zhotovi1 první míč (jako duše se na začátku používala měchuřina), k prvním nadšencům se přidali další a už se kopalo. Kopaná zapustila v Dašicích pevné kořeny.

V roce 1919 se dašická kopaná začíná organizovat a první kroužek si dává název SK Dašice. Mezi prvními organizátory a hráči se setkáváme se jmény J. Neruda, otec a syn Ježkové, J. Sýkora, E. Němec, J. Teplý, J. Koubek, Smutný a řada dalších.

Jako všichni průkopníci nových myšlenek naráželi i oni na nepochopení některých spoluobčanů. Někdy ani nebylo dost pochopení ze strany rodičů. Jako např. u Josefa Teplého, na tu dobu nejen dobrého fotbalisty, ale í sprintéra, který byl dokonce v širším výběru našeho národního mužstva na olympiádu do Antverp. Ale ani mladý Josef, ani ostatní se nevzdali, se zápalem a nadšením hráli kopanou dál.

Nejdříve se kopalo na různých pláccích, kde se dalo a kde to bylo trpěno. Prvým „hřištěm“ se stal výběh pro koně na louce proti hostinci Na Ostrově v místech nynějších rybářských rybníčků. Zde se však kopalo pouze na jednu bránu.

První skutečné hřiště se dvěma bránami bylo Na Zářečí u Loučné, kde je dnes háj. Tehdy se mu říkalo „Na Letné“. Nebylo sice moc velké, ale bylo to už hřiště. Míč se sice občas lovil z řeky nebo z oken pana Kučery, ale tyto obtíže nemohly zlomit nadšení mladých, kterých na hřišti stále přibývalo.