Jiří Strniště

hudební skladatel, dirigent
* 24. dubna 1914 - Dašice
† 30. července 1991 - Praha

Jiří Strniště v Dašicích prožil jen rané mládí, ale stále se o své rodiště zajímal a rád se do Dašic vracel. Hudbu měl od mládí rád. Již od první třídy se učil hrát na klavír a později také na housle u výborného dašického muzikanta, kapelníka Vejdy. V roce 1926 zakoupili jeho rodiče dům v Lomnici nad Popelkou (kde měli později obchod se střižním zbožím) a celá rodina se do Lomnice přestěhovala. Jiří zde dokončil měšťanskou školu a od roku 1928 studoval na reálném gymnáziu v Nové Pace. Před jeho dokončením absolvoval přijímací zkoušky na strojní průmyslovou školu v Praze, současně však bez vědomí rodičů úspěšně složil zkoušky i na pražské konzervatoři, obor skladatel a dirigent.

Vzhledem k výsledkům přijímacích zkoušek tu začal studium od 2. ročníku. Na konzervatoři absolvoval oddělení dirigentské (profesor P. Dědeček, 1932 - 1936) a skladbu (profesor R. Karel, 1932 - 1933, profesor O. Šín, 1933 - 1936). Ve studiu skladby se ještě zdokonaloval na mistrovské škole u profesora Vítězslava Nováka.

Po ukončení studia působil jako dirigent v různých divadlech: v Kladně (1937 - 1938), v Pardubicích (1938 - 1939), v Olomouci (1939 - 1943, zde byl i sbormistrem filharmonického spolku Žerotín), dále v Liberci (1943 - 1944), krátce také v Praze a Teplicích (1945), pak byl šéfem operety v Ostravě (1945 - 1946).

Úzce spolupracoval s Československým rozhlasem a byl znám jeho posluchačům jako autor a instrumentátor stovek poslechových skladeb. Nějaký čas se věnoval jen skladbě, pak pracoval jako hudební referent a později dramaturg Československého státního filmu (1949 - 1952). V roce 1960 byl tajemníkem a operním dramaturgem Národního divadla v Praze. Také spolupracoval s Ochranným sdružením autorským.

Své tvůrčí snahy zaměřil do různých oblastí. Z oboru symfonické hudby připomeňme jeho suitu Večerní setkání (1957), Tři tance, Lidovou suitu, Legendu (1954), symfonickou báseň Život (1955), taneční suitu pro orchestr Na přátelství (1957), Malou serenádu pro smyčce (1953), Burlesku pro dva klavíry a orchestr (1954), Romanci pro cello a smyčce (1954) a Vzpomínku pro housle a malý orchestr (1958). Jeho komorní tvorbu reprezentuje Sonáta pro hoboj a klavír (1955). V oboru estrádní tvorby napsal polky Alenku, Vlastenku, Evičku, Zdenu, Drahomíru, Lomnickou a Dašickou, dále Tanec fis moll, Estrádní tanec, řadu pochodů a tanečních skladeb. Z tohoto kompozičního rozběhu vyšla i opereta Hrdinové na zámečku (1955), v níž se částečně odrazily autorovy zkušenosti z vokální oblasti, dále cykly písní Věříme a pohrdáme (1946), Lyrické písně (1958) a Lidový chorál pro mužský sbor (1953). Později ještě složil scénickou hudbu k Tomanovu Donu Juanovi, další operetu a operu, jejichž názvy bohužel neznáme, a pravděpodobně i řadu dalších skladeb.

 

(Text: s použitím článku Vladimír Mikule:"Jiří Strniště", Lomnické noviny, květen 2001; fotografie: z obalu gramofonové desky "Jiří Strniště", vydal Panton, Praha 1976)

 

Kontakt

Muzejní spolek Dašice 725 092 499 dasice@tiscali.cz