Nejstarší osídlení Dašic

Pravěké osídlení Dašic a jejich bezprostředního okolí je úzce spjato s řekou Loučnou, poněvadž podél jejích břehů vedla důležitá cesta, spojující východní Čechy s Moravou. Protože však zde dosud nebyly prováděny záměrné archeologické výzkumy, můžeme se jen domnívat, že tudy procházeli lovci a sběrači ze starší a střední doby kamenné, kdy v době nedostatku vhodné suroviny pro výrobu svých kamenných nástrojů z pazourku si přicházeli pro nažloutlý kámen, porcelanit, který vystupoval na vrcholu Kunětické hory, dobře se štěpil a byl vhodný k řezání. Jistě se zde zastavili lovci po skončení dob ledových, ve střední době kamenné (10-8. tis. před n.l.), aby lovili na březích Loučné ryby a drobnou zvěř. První známky osídlení nacházíme až z mladší doby kamenné. Právě zmíněná cesta z Moravy sem přivedla patrně jen na krátkou dobu skupinu obyvatel, která zanechala několik zdobených střepů kultury, kterou archeologové podle výzdoby nazývají lineární.

O osídlení v následujících několika tisících letech naše prameny mlčí, ačkoliv Pardubicko v pozdní době kamenné i počátcích doby bronzové bylo osídleno, i když ne tak hustě jako sousední Hradecko či Chrudimsko. Teprve v mladší a pozdní době bronzové, kdy celé východní Čechy byly osídleny lidem, který své mrtvé výhradně spaloval a proto byl nazván lidem popelnicových polí, byla naše krajina velmi hustě zalidněna. Toto osídlení náleží z nejvýraznějšímu a nejhustšímu v celém pravěkém období. Velmi důležité je pohřebiště v nedalekých Platěnicích, podle kterého bývá nejmladší fáze lidu popelnicových polí nazývána platěnickou.

Z mladší doby bronzové pocházejí z území Dašic dva ojedinělé, ale nikoliv nevýznamné nálezy. V roce 1883 byl při stavbě vlečné dráhy do cukrovaru nalezen bronzový nůž, který byl bohužel nálezcem zbaven své ušlechtilé zelené patiny, ale dodnes se dochoval ve sbírkách pardubického muzea. Má klenutou čepel a litou rukojeť ukončenou očkem. Podle něho celá řada českých a moravských nožů, datovaných do období kolem roku 900 před n. l. se nazývá typem dašickým. Témuž časovému úseku náleží i bronzová sekerka s tulejkou a očkem k upevnění a zajištění dřevěného topůrka, nalezená v Dašicích v r. 1855 při kopání základů domu.

Pohřebiště se žárovými hroby z mladšího období lidu popelnicových polí, náležejí již plné době železné (8. -  6. stol. před n. l.), současné s pohřebištěm v Platěnicích, bylo objeveno na jihozápadním okraji Dašic. Dašický kaplan P. František Schoffer zapisuje 30. listopadu 1853 do farní knihy: "Při stavbě této silnice (rozuměj z Dašic ku Zminnému) uhodilo se na zcela nepatrně vyvýšeném místě, kterým silnice šla, několik tisíc kroků za Dašicemi, ještě než silnice k Zminnému se zahne, na hlíněné urny s popelem a spálenými lidskými kostmi, jež nepochybně na pohanské zde bytí ukazují a jež jsou důkazem, že krajina kolem Dašic od pradávných dob osídlena byla." Tyto nálezy se však bohužel nedochovaly. Při dalším kopání písku v roce 1875 po levé straně silnice ke Zminnému byly nalezeny nejen další žárové hroby, ale i mladší kostrové hroby. Pohřebiště bylo patrně daleko většího rozsahu, poněvadž na poli, které se rozkládalo naproti přes silnici, byl při odběru písku v roce 1896 nalezen další hrob, z něhož nádoby byly uloženy v dašickém muzeu (nyní ve Východočeském muzeu v Pardubicích). Osadu, ke které pohřebiště náleželo, se nepodařilo dosud zjistit, jistě byla položena nedaleko, někde v blízkosti vodního zdroje.

Historičtí Keltové, kteří ve 4. - 1. stol. před n. l. osídlili Čechy, zakončili prakticky pravěké osídlení naší krajiny. Nemáme dosud stopy po jejich pobytu v Dašicích, ale významná dílna na výrobu kamenných mlýnů, která vznikla ve 3. a 2. stol. před n. l. na svazích Kunětické hory dává tušit, že podél břehu Loučné byly tyto výrobky distribuovány do širokého okolí až na Moravu.

Neklidná doba stěhování národů (5. - 6. století) nezanechala v celých východních Čechách mnoho památek, tak i Dašice zůstaly stranou celkového dění. Stará cesta podél Loučné ožila až s příchodem Slovanů. Nejstarší hroby, rovněž ještě žárové, nacházíme v Platěnicích, kde v 7. století Slované využili ještě znatelné navršené mohyly svých pravěkých předchůdců a do jejich písčitých násypů uložili své zemřelé. Dašice se později pomalu, ale zcela jistě stávají obchodním střediskem na vedlejší cestě na Moravu (hlavní vedla Chrudimskem směrem na Vraclav a Vysoké Mýto). Někdy v 10. ale jistě v 11. století se pohřbívalo na nám již známém místě, při silnici ke Zminnému. V roce 1878 se zde při odběru písku v hloubce 0,75 m  vykopalo 16 kostrových hrobů, ležících vedle sebe. Na jedné lebce byl nalezen bronzový kroužek, záušnice, typická ženská slovanská ozdoba. O nálezech dalších hrobů, kterých muselo být více, nemáme již žádných zpráv, jen několik nádob svědčí o tom, že se zde pohřbívalo již daleko dříve než české země přijaly křesťanství.

O vzniku vlastní osady Dašice toho ještě mnoho nevíme. Zmíněné slovanské nálezy však dokládají, že zde byla osada již v 10. století, ale položena byla patrně někde jinde než dnešní město. O to důležitější jsou zjištění, která jsme učinili při sledování průkopů pro rozvod plynu ve městě v roce 1994. Před farou v průkopu byly zachyceny jednak mladší navážky se střepy z 15. století, ale do písčitého podloží se zahlubovaly objekty, z kterých sice nebyl získán datovací materiál, ale byly výrazně starší. Ze záznamů v kronice máme zprávu o nálezu zlomku nádoby s vlnicí, což je typický ornament na slovanských nádobách, který byl učiněn v roce 1897 právě ve výkopu na farské zahradě. Střep nádoby se nedochoval, ale s největší pravděpodobností místo jeho nálezu představuje místo nejstaršího osídlení Dašic. Toto nepřekvapuje, poněvadž často byl vybudován kostel v místech staršího, původního osídlení. V ulici mezi kostelem a náměstím průkop plynovodu protnul černou kulturní vrstvu, v níž se objevovaly dřevěné hatě, ukazující zpevnění rozblácené cesty. V průkopech kolem náměstí byly vrstvy, obsahující zlomky keramiky z 15. - 18. století, vrstvy byly nejmohutnější v severní části náměstí a dosahovaly hloubky někdy i více jak jeden metr. Z této vrstvy se podařilo získat zlomek nádoby zdobený vlnicí, který můžeme klást již na počátek 13. století.

Tyto zatím skromné nálezy ukazují, že již nejméně od počátku 13. století zde existovala osada, patrně vzniklá jako zastávka na obchodní cestě směřující podél Loučné na Moravu, která se rozkládala v místech dnešního kostela a severní části náměstí.

 

Kontakt

Muzejní spolek Dašice 725 092 499 dasice@tiscali.cz